První písemná zmínka o Karviné pochází z roku 1305 a dějiny panství jsou úzce spjaty s rody Karvínských z Karviné a Laryšů (později Larisch a Larisch-Mönnich).
Z 16. století se dochovala první písemná zmínka o panském pivovaru. Původní pivovar byl umístěn u starého karvinského zámku a jeho produkce dosahovala až 850 hl piva ročně.
S rozmachem těžby uhlí docházelo k rapidnímu zvyšování výroby piva a původní pivovar již nestačil.
V roce 1860 byl vystavěn v Karviné pivovar nový. Ve své době patřil k nejmodernějším pivovarským provozům. Roční výstav se na počátku 60. let 19. století pohyboval kolem 6000 hl
a neustále stoupal, v 70. letech se ustálil na objemu kolem 30 000 hl. Na konci 19. století byla přistavěna další sklepní oddělení, byla vystavěna nová kotelna a byly instalovány čpavkové
kompresory pro umělé chlazení. V roce 1900 proběhla výstavba nové varny a hvozdů. Před příchodem první světové války dosáhl výstav 120 000 hl.
Na počátku 20. let 20. století došlo v rámci rekonstrukce ke zvýšení varu na 150 hl. Také sladovna byla rozšířena a vyráběla 3000 tun sladu za sezonu. V roce 1938 připadla Karviná
Polsku a v roce 1939 Německu. V té době bylo řízení karvinského pivovaru spojeno se jménem známého českého pivovarského odborníka R. Tilleho. V průběhu války klesla vzhledem k
nedostatku surovin kvantita i kvalita vyráběného piva. Po válce byl pivovar v Karviné na základě Benešova dekretu konfiskován. R. Tille se v té době spolupodílel na národní správě
pivovaru.
Po roce 1948 byl pivovar zařazen pod Moravsko-slezské pivovary, n. p. a R. Tille byl nucen z pivovaru odejít. V té době se začaly v pivovaře objevovat trhliny. V roce 1953 byl
pivovar poddolován, výroba byla ukončena, technologické celky byly rozebrány a zbytek pivovaru se propadl o 30 m. Prostor, na kterém pivovar stával, je dnes pod hladinou odkalovací
nádrže dolu Darkov. Zrušení pivovaru v Karviné bylo jedním z podstatných impulzů pro výstavbu nového pivovaru v Nošovicích.
